Napsali jste mi

Děkuji především já Vám za ochotu a vstřícnost. Jsem "věčný začátečník" :-). Díky sestavám cviků na DVD si mohu zacvičit doma v době, kdy mám čas a chuť. A nejdůležitější pro... celý text

Jitka

Dobrý den Míšo,
musím Vám za vše poděkovat. Mám Vaše dvě DVD a dvě knihy a jsem nadšená.  Moc děkuji za věnování v nové knize. Už se těším, až ji přečtu a naučím se... celý text

Nemám ráda přeplněné tělocvičny a sály, takže je pro mě cvičení doma velmi pohodlné a příjemné. Nejvíce jsem cítila protažení v oblasti zad - mám sedavé povolání a při cvičení... celý text

Adéla

Slovo miluji

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Láska je ten nejkrásnější prostředek, který vede k trvalému štěstí. Štěstí bez příčiny štěstí. Láska ke všem bytostem, tedy i bezmezná láska k sobě sama. A ta se musí trénovat. Jakmile se tohle naučíme, máme vyhráno. Není to lehké, ale věřím, že soustavná práce vede vždycky k úspěchu.

Ze všeho nejdůležitější je pokora. Cítíme pokoru na každém kroku při všem, co děláme. S obrovskou pokorou chápeme, že ve skutečnosti nic nechápeme. Ať je to cokoli. Základem je pochopení, že vše, co se děje kolem nás je ve skutečnosti naší součástí. Jako by kolem nás bylo obrovské zrcadlo, které by odráželo naše kvality a myšlenky. Vím. Někteří lidé se prostě chovají hrozně a uvěřit tomu, že jsou to ve skutečnosti naše vlastní projevy, vyžaduje obrovskou pokoru a odvahu.

Totiž jestliže neustále ze všeho viníme ostatní a problémy mají pouze oni, pak trávíme většinu života ve špatné společnosti, se kterou nemůžeme nic udělat. Jakmile připustíme, že problém je jen náš, můžeme věci měnit. A proto je důležitá láska. Jako láska matky. Matka miluje své dítě a ví, že dítě se učí a nedělá chyby schválně. Jsou to chyby, které vznikají při získávání nových zkušeností. Stejně tak se chováme i my. Ještě nevíme jak na to, ale všichni chceme být jen šťastní, a nic víc. Každý člověk na světě chce být „jen“ šťastný. Pokud s tímhle poznáním teď znovu zhodnotíme svět, musíme nevyhnutelně prožívat obrovský soucit. Vše se děje skrze hlubokou nevědomost.
Každý z nás si myslí, že „ví“ a díky tomu se nemůžeme již nic naučit. Prostor je omezen a uzavřen novým zkušenostem. Je třeba se otevřít a k tomu pomůže pouze pokora. Ego je mocné a jeho návyky jsou silné.

Vše, co se kolem nás děje je jen pro naše dobro a díky tomu je tu prostor pro vděčnost. Vděčnost za vše, co se objevuje, za všechny situace, za všechny okolnosti, za vše, co se až doposud událo.

Existuje jedno kouzelné slovo.
Slovo miluji.

Tímto slovem se omlouváme za všechny své předešlé chyby i za ty, o kterých nemáme ani tušení. Chápeme, že nic nevíme a ani nemusíme nic vědět. Stačí, že víme, že za vše, co nyní máme, za situaci, ve které se nacházíme, za prostředí, ve kterém žijeme, za partnera, i své rodiče vděčíme pouze sami sobě. Ať je to dobré či zlé. Odpouštíme sami sobě, protože neexistuje nikdo, kdo by nám mohl odpustit. Musel by nás hodnotit a dopouštěl by se stejné chyby, kterou jsme až doposud dělali i my. Milujeme vše a jsme za vše nesmírně vděční. Není třeba toto slovo přeříkávat s nějakými pocity, prostě je jen říkáme. Možná ani někdy necítíme žádné city, možná se někdy vůbec necítíme na to toto slovo opakovat. Ale i přes to ho říkáme. I když nevidíme žádný okamžitý výsledek, opakujme tohle slovo dál a dál a věříme tomu, že se děje přesně to, co se dít má. Za nějaký čas tu lásku prožijeme a bude nás neustále provázet. Bude to čím dál častěji a budeme se cítit čím dál lépe.
Je třeba vědět, že ta hromada, kterou je třeba očistit láskou je tak veliká, že nedohlédneme na její konec. Je zapotřebí obrovské trpělivosti a odhodlání.

Na závěr jedno velké tajemství, které jsem objevila. Ve skutečnosti na nás nikdy nikomu nebude záležet víc než nám samým. My jsme jediní, kdo se svým životem může něco udělat. Nikdo jiný to za nás neudělá. Všichni ostatní mají největší starosti sami se sebou.