Kde je pravda?

Mým velkým přáním je dostat se k samotnému jádru učení jógy. Jsem si jistá, že je pohřbeno hluboko v dávných dobách. Snažím se dopátrat k pravému smyslu jógy, k důvodu proč existuje takové učení a co se skutečně snaží sdělit. Co je jeho esenciální moudrostí? Není to jednoduché. Nelze snadno rozpoznat a přehlížet všechen balast, který se za celá tisíciletí na jógu jistě nabalil. Vybavuje se mi tichá pošta, kterou jsme se jako děti bavili ve škole. Nesmysl, ve který se změnila věta, kterou první pošťák poslal dokola, v nás nakonec vyvolávala mohutné záchvaty smíchu. Mnoho lidí si připisuje moudrost a schopnosti, které nás ostatní ohromují a sráží na kolena. Ale opravdu je třeba sklánět se až k zemi před jogíny a hlasateli moudra? Nevědomost lidí, nízké sebevědomí, pocity viny a přemrštěná pokora dělá z těchto samozvaných mudrců až nedotknutelná monstrózní božstva. Neexistuje totiž žádná opravdová autorita, která by mohla potvrdit pravost mudrcova učení či jeho schopnosti v práci s myslí. Jóga se v tomto sociálním prostředí jeví jako cosi mezi nebem a zemí, čemuž mnoho lidí nerozumí, a tak od toho buď dávají ruce pryč a nebo bezvýhradně přijímají všechen ten balast bez zdravého uvažování. Nebo se jóga naopak stává masovou moderní záležitostí - v takovém pojetí je spíše mělkým fitnes cvičením, které sice tvaruje tělo, ale jen minimálně mysl. Nejzávažnějším prohřeškem takového přístupu je zřejmě fakt, že vytváří další nezdravé návyky, ohrožující svobodné a radostné žití. Jako bychom jich už tak neměli dost.

Často si jako učitelka jógy kladu otázky: Je opravdu na místě tento posvátný strach a pokora, která nám ohýbá hřbety do oblouku? Je opravdu nutné naučit se zpaměti a praktikovat mnoho hodin všechny tajemné jógové metody a krkolomné ásany? Pokud jde o doknalé ásany, pak se ptám: kdo je "lepší jogín" já, nebo hadí žena? Je opravdu nutné umět vyjmenovat sanskrtské názvy ásan jako když bičem práská i o půlnoci? Nebylo by to potom podobné školnímu drilu, vůči kterému jsme se tolik vzpouzeli, když jsme byli děti? Nesoutěžili bychom potom mezi sebou o schopnost zapamatovat si více nám nic neříkajících slov? A kolik je ve skutečnosti ásan? Stovky, tisíce? A která jóga je vlastně ta parvá? Je jich tolik, že se v nich "obyčejný" člověk snadno ztrácí! A čím to je, že existuje tolik různých směrů? Kde je pravda? A existuje vůbec jedna pravda?

Až teprve když jsem se setkala s Neurologickým programováním (NLP) a technikou EFT, začala jsem si lépe uvědomovat, co je vlastně jóga a čím to, že je tolik účiná. Začala jsem si uvědomovat vztah mezi tělem a myslí a existenci dokonalého a jedinečného systému uvnitř každého z nás, který nám umožňuje žít - někdy nám ovšem ve své snaze chránit život dramaticky komplikuje a vytváří emoce, které nás sužují, omezují, nekdy i ničí.

EGO - ten dokonalý systém uvnitř našich těl - má za cíl jediné: ochránit náš život, případně život lidského druhu, který je podle mého názoru nadřazený ochraně života jedince.

To dokazují různé situace, které známe z vyprávění nebo dokonce velmi dobře z vlastního života. Princip přežití druhu nás nutí vyhledávat přátele, neboť smečka poskytuje větší šanci na přežití jedinci. Nutí nás vyhledávat sexuální partnery a plodit děti. Jakmile se narodí dítě, stává se prioritou - jeho přežití zajištuje přežití druhu. To dokazují silné příběhy o rodičích, kteří pro své děti obětovali vlastní životy. Už nás však tento princip tolik nenutí starat se o své rodiče a staré lidi. To je spíše výsledkem sociálních dohod a mnoho lidí tyto dohody vnímá jako - jak bych to řekla hezky - "obtěžující".

To s jakými situacemi se v životě setkáme určuje naše chování, vzhled našich těl, povahu našich přátel, partnerů i našich dětí i prostředí, ve kterém se rozhodneme žít. Čím jsou naše zážitky bolestnější a ohrožující, tím silnější jsou obranné mechanismy či strategie, které používá naše ego - dokonalý systém, jež se stará o to, abychom přežili. Důsledkem těchto strategií jsou různé emoční projevy a bloky, fyzické projevy, změny někdy i deformace těl, bolesti a dokonce i nemoci.

Tyto emoční a fyzické bolesti se podle mého názoru snaží neutralizovat jóga. Jsem si jistá, že když člověk používá jógu jako nástroj k rozpuštění těchto vzorců chování - a ty lze velmi pěkně prožít, když se ponoříme do intimního kontaktu se svým tělem - má šanci osvobodit se od sevření ega, strachů, závislostí a potřeb, závistí a tužeb, od nutnosti bezmyšlenkovitě naskakovat na vše, co se odehrává kolem jako ryba na udici.

Díky tomu, jak naše tělo funguje, dokážeme se skrze něj napojit na vzpomínky, které jsou uložené v hloubi podvědomí a uvědomit si automatické programy, které nás ovládají. To však dokážeme pouze tehdy, když jsme při práci se svým tělem bdělí v přítomném okamžiku a vnímaví vůči všemu, co se odehrává právě teď. Nemůžeme se nechat rozptylovat myšlenkami na to, co musíme, měli bychom, nesmíme a podobně, což bohužel podle mého názoru s oblibou dělá mnoho učitelů a směrů jógy, kteří rádi říkají, že vědí, co je pro naše tělo a mysl správné. Trvají na krkolomných pozicích, striktních pravidlech a omezeních, statických polohách, nepřirozených dechových cvičeních. To vše se podle mného názoru stává největší překážkou při cestě k nalezení vlastní přirozené a dokonalé podstaty.