Napsali jste mi

"Dobrý den Míšo, DVD JE PROSTĚ JEDINEČNÉ!!! Já děkuji za to, že jste. Ještě potřebuju poděkovat za Váš dárek. Tím myslím mandalu. Děkuju za tu energii, moc mi to pomohlo vidět... celý text

Dita

Není to DVD, na které se jednou podíváte a pak ho odložíte. S každým dalším opakováním, s každým dalším cvičením se otevírají nová témata, přicházejí nové emoce. Může se vám... celý text

Šárka Konečná

Moc ráda s Vámi cvičím (i když na dálku). Děkuji. :)

Jarka

4 jednoduché způsoby jak se lépe nadechnout

„Dech je život. A pokud budete dobře dýchat, budete žít na zemi dlouho.“
Sanskritské přísloví

Celé cvičení jógy je o dechu. Pranayama (dechové techniky) je sice na 4. místě Patandžaliho stezky jógy, ale dokud opravdu nedýcháme, vlastně necvičíme. Dlouhá léta jsem cvičila jógu a občas jsem si říkala čím to je, že se moje praxe nijak významně neposouvá.  Až teprve po letech jsem se jednoho dne začala při cvičení jógy opravdu nadechovat a začala jsem si uvědomovat okamžité změny. Moje tělo začalo být hned daleko pružnější a uvolněnější.  Celé se totiž zapojilo do procesu dýchání. Postupně se začaly uvolňovat všechny zábrany, ztuhlosti a bolesti a já jsem si cvičení začala opravdu užívat.

Do procesu dýchání se vždy zapojuje celé tělo, ale protože proces dýchání podléhá retikulární formaci v našem mozku, což je centrum, které ovlivňuje naše emoce, nebývá většinou vědomou činností. Když je naše tělo ve stresu, nebo prožívá jakýkoli jiný než klidný stav vědomí, ovlivňuje tento stav i naše dýchání. Retikulární systém přijímá informace z okolí skrze smysly. Naše smysly jsou neustále činné, neumíme je vypnout, a proto do těla neustále přicházejí nové vjemy, na které tělo reaguje emocí. Emoce jsou vlastně fyzické projevy těla, ke kterým kromě tlukotu srdce, pocení, zvyšování a snižování tělesné teploty, a dalších patří také dechová frekvence. Všechny tyto procesy jsou automatické a jejich hlavním účelem je ochrana těla před očekávaným ohrožením či nepříjemnou situací.

Snadno to lze ověřit jednoduchým cvičením. Stačí si vzpomenout na nepříjemný zážitek a při tom pozorovat dech. Dech bude nejspíš mělčí a zřejmě se zrychlí, podle toho, jak moc byl zážitek nepříjemný a kolik nepříjemných emocí v nás vyvolal. Když si však vzpomeneme na chvíle pohody a klidu na nějakém příjemném a bezpečném místě, určitě se dech zklidní a prohloubí.

Většinu našich životů trávíme pod vlivem stresu. Naše těla následkem stresu dýchají mělce a nedostatečně. Ve stresu je celé tělo stažené, napjaté, v pohotovosti, připravené reagovat, bránit se nebo utíkat. Jsou to přirozené reakce těla, které pochází z velmi dávných dob, z dob, kdy jsme museli bojovat o přežití. Tyto reakce jsou tři: utéct, ustrnout, nebo útočit a můžeme se s nimi dodnes běžně setkat v přírodě mezi zvířaty. Naše lidské podvědomí dodnes považuje za život ohrožující i situace, které nás nijak neohrožují a to jen na základě vjemů, které přicházejí skrze smysly do těla, a které byť jen minimálně připomínají situaci, která se udála kdysi dávno, a kterou jsme zdědili ve svém genetickém kódu, v naší DNA

K tomu, aby došlo k okysličení všech orgánů a buněk, potřebuje tělo relativně dlouhou dobu. Když bychom rozložili plíce na plochu, pokryly bymožná plochu o rozměru 140 m². V plicních sklípcích kyslík přechází do krve, která jej roznáší ke všem tkáním v těle. Odhaduji, že délka našeho průměrného nádechu a výdechu bude možná 2 vteřiny. Tělo jich potřebuje skoro 20.  Za tak krátkou dobu se do těla dostane málo kyslíku, nehledě na to, že v plicích často zůstává nevydechnutý vzduch, který se potom ředí se vzduchem, který přichází s novým nádechem a poměr kyslíku je potom malý.

Buňky mají málo kyslíku a nemohou se regenerovat. Začnou trpět nedostatkem a stresem a přicházejí nemoci. Buňky nemohou správně plnit svou funkci podobně jako naše těla, když mají hlad nebo jinak strádají a začínají trpět stresem. Stres stojí za většinou problémů, bolestí a nemocí.

  1. Stačí Kniha o životní síle dechu - autorka: Michaela Klímovájen změnit své myšlení a spíše než se nechat unášet vzpomínkami plnými stresu a napětí, můžeme si vybírat jiné vzpomínky – plné radosti a klidu. Jak se říká – pustit si jiný film.
     
  2. Učení jógy zahrnuje dechové techniky. Jednou z nejdůležitějších je technika zvaná Udžají dech, která nás učí prodloužit nádech a výdech.
     
  3. Dobrá zpráva je, že na rozdíl od činnosti srdce, kterou neumíme vědomě ovlivňovat, můžeme do procesu dýchání vědomě zasahovat. Vzduch je do těla vtahován pomocí pohybu těla. Tělo při dýchání funguje jako píst. Je jen potřeba zapojit dýchací svaly. Mezi vdechové svaly patří zejména bránice, která se při nádechu vyklenuje do dutiny břišní, zevní mezižeberní svaly, šikmé svaly, břišní svaly a zdvihač hlavy.

    Automatický proces dýchání je tedy možné ovlivnit vědomou aktivitou. Pokud se nám někdy nedaří změnit své emoční naladění pomocí nových, hezčích myšlenek, můžeme přivolat na pomoc své svalstvo. A to je věc tréninku. Můžeme trénovat hlubší nádech a vytvořit si tak nový návyk. Dechem tak můžeme zpětně ovlivňovat svou psychiku. Jde už jen o to, abychom si na to uměli vzpomenout v emočně náročných okamžicích.

    Náš dech je indikátorem stavu naší mysli a naše mysl je indikátorem našeho dechu.
     

  4. Jóga nás učí nadechovat a vydechovat nosem. Hlavním důvodem je ten, že množství vzduchu, které dokáže projít nosními dírkami je daleko menší než ústy. Prodlužuje to tedy nádech i výdech. Dalším důvodem je filtrace nečistot ve vzduchu. Dýcháme tak vzduch, který je zbaven mechanických nečistot. Jakmile začneme dýchat ústy, znamená to, že nutíme své tělo k většímu výkonu a tím i ke stresu. Při praxi jógy není cílem vystavovat své tělo stresu.

    Při dýchání se většinou střídá aktivita našich nosních dírek po 20 minutách. Jogíni věří, že když je aktivní pravá nosní dírka, jsme aktivnější, nebo vzrušení nadšením. Levá nosní dírka je aktivní většinou v době, kdy jsme klidní a cítíme se dobře a bezpečně. Nádech a výdech jednou nosní dírkou procvičuje dechová, až téměř relaxační technika s názvem Nádí Šódana.

    „Nos je k dýchání, ústa jsou k jídlu.“
    Sanskrtské přísloví